Už mě ten lockdown vážně štve 

Je mi smutno....Stýská se mi po přátelích, které jsem potkával, po vůni čerstvě posekaného trávníku, po kávě s někým blízkým na příjemné zahrádce a vlastně po neuvěřitelné spoustě drobností. Třeba i po zpěvu v kostele. Včera jsem alespoň nakrátko potkal člověka, jehož si hluboce vážím a bylo mi líto, že si ani nepodáme ruku. Mimochodem - nikdy bych nevěřil, že to budu řešit .

Ano, situace je vážně vážná. Včera jsem udělal výjimku a kouknul jsem se na premiéra na Prima CNN. Prý všechno zařídil. On dělá všechno dobře. Je obchodník, krizový manažer. Dokonalost sama. Vlastně mesiáš. Akorát Mesiáš trpěl za člověka a tady lidé trpí za rádobymesiáše .

Chápu nutnost lockdownu. Ale nerozumím tomu, proč už dávno neproběhl. Mohli jsme být dál. Ale zřejmě se to z nějakého důvodu nehodilo. Pan premiér tvrdí, že volby v tom nebyly... Chtěl nám dopřát Chorvatsko, které zařídil, Vánoce. Teď nebudou ani další Velikonoce.

Jsem ve stavu, že světlo na konci tunelu nevidím. Ne proto, že by tam nebylo, ale nevěřím, že je zase někdo nezhasne. Přestože premiér tvrdí opak, nevěřím, že jej lidé zajímají. O víkendu se mi přihodilo pár drobností:

Třeba s Nelinou mámou nemáme super vztahy. A tak Nela ke mně nemůže. Je to přece zakázané. A skutečně - příbuzní se navštěvovat nesmí! Já s ní ale být potřebuji a myslím, že i ona se mnou.

Kočička už rok nebyla pořádně ve škole. Ona je ovšem úkaz. Trochu šprtka. A tak sedí u počítače každé dopoledne ve škole. A pak dvakrát v týdnu po dvou hodinách v přípravce na přijímačky. A na hudební nauku, saxofon (tam stojí), na dorost a v neděli na besídku. Je to zdravé? Ona je ovšem Hermiona a tak to dává. Zatím.

Její kamarád takovou selfmotivaci nemá. A tak je pro něj každý cvičný test boj. Pro jeho mámu ještě větší. Vzniká napětí. Domácí dusno. Škola jim sakra chybí. Ví vůbec ten jejich ministr, že na přijímačky se nechystají jen deváťáci, ale i páťáci nebo sedmáci? A vážně chce společnost studenty, jejichž kvalita se pozná v dostatku bodů z didaktických testů? V prváku na fakultě jsme se učili, jaké funkce má škola. Přišlo mi to zbytečné. Ale teď si říkám, že by to panu Plagovi neuškodilo. Vzdělávací je totiž toliko jedna z řady školských funkcí. Zatím mi připadá, že pro otevření škol nedělá nic. Spíš se ve snaze zavděčit se bossovi snaží být v utahování aktivnější než jeho kolega Havlíček. Což zase není takový problém . Přesto, že v zaměstnání je přenos vyšší, než ve školách.

Kamarádův brácha hraje fotbal. Trénoval třikrát - čtyřikrát v týdnu. Nechám stranou rozvoj dovedností. Ale s nevybitou energií si musí večer poradit máma. Je na ně sama. Napětí, krizové situace, dusno. Dvakrát. Každý den. Fakt je takový problém nechat je v nějakém režimu sportovat?

A učitelé? Zajímá se o ně někdo? Jak to zvládají, jestli nepotřebují podporu? Nejsou tak mediálně zajímaví jako zdravotníci (i těch si nesmírně vážím).

Terapie nemůžu oficiálně dělat už rok. Dozvěděl jsem se (od nějaké mluvčí na Radiožurnálu), že kolegové ve zdravotnictví mohou, neb mají vyšší vzdělání. Hmm... Tak jo, za tři měsíce, za půl roku vás vezmou...

Nela uvažuje o křtu. Já to s ní záměrně neřeším. Ale s nikým jiným se teď potkat nesmí. Nerozumím tomu. A tak vymýšlím, jestli je návštěva faráře cestou na úřad. Trochu absurdní, ne?

Potřebuji jít do kostela. Potřebuji se setkávat. Nesmím. Potřebuji si koupit trenýrky a ponožky. Nesmím, nejsou nezbytné. Ale květiny nezbytné zřejmě jsou. Ty ovšem nepotřebuji. Logiku v tom nevidím. Kecám. Vidím. Ale není mi z toho dobře. Co je totiž nutné pro občana, nemusí být nutné pro premiérův byznys. Pardon, on je vlastně nemá...

Pane premiére, podle mě tak dobrý nejste. Nezvládl jste trasování, chytrou karanténu, testování, systém na očkování, distribuci vakcín, nezvládáte krizovou komunikaci s občany ani s partnery ve vládě či ve vládnutí, s opozicí, nezvládáte základní manažerské dovednosti jako je třeba delegování nebo řízení. Nepamatuji si, že by se Vám něco skutečně podařilo. Proto nevěřím Vám ani tomu, že nová opatření budou funkční. On už tomu, myslím, věří málokdo. I proto, že případů, kdy Vás

usvědčili ze lži je už "neúrekom". Nechcete, abych Vám věřil třeba tu pohádku se strachem o manželku, že ne. V silovém sboru jsem pracoval a vím, že to, co jste říkal, je blbina. Nevěŕím tedy ani té ukápnuté slzičce...

A proto budou i další lidé spíš hledat, jak Vaše výmysly obejít. Přestože se umí kousnout a semknout. Vzpomeňte si. Vyhrožování a strach jsou ty nejhorší motivace. A tak Vás prosím, odstupte. Protože hlavním problémem v boji s pandemií jste Vy sám.