Chlast nebo sníh?

Když vás trefí blátem, flek po něm zůstane. Proč je fotbalové rozhodčí možné obvinit bez důkazů téměř z čehokoli a co s tím? 

Už je to hodně vousatá historka, ale víte, jak se dostal do fotbalu rozhodčí? Na britských ostrovech proti sobě nastupovala dvě družstva univerzitních gentlemanů. Ti ze svého středu vybrali toho nejgentlemanštějšího aby se s kolegou od soupeře domluvili v případě sporu. Brzy ovšem zjistili, že to nefunguje vždy. A tak se smluvili, že zvolí ještě jednoho gentlemana, aby v takové chvíli vynesl soud. A také, že jeho rozhodnutí budou akceptovat, ať je jakékoli. 

Fotbal už dávno není sportem gentlemanů a "referee" se takovému respektu už dávno netěší. U nás ani jinde. Nechme stranou, nakolik si za to arbitři můžou sami a nakolik jde o rys společnosti. Jistě na tom svůj díl mají, o tom žádná. Ale opravdu vždycky?

Není to tak dávno, co se většina národa postavila za Ondřeje Kúdelu a nejčastější argument byl o absenci důkazů jeho provinění. Ale důkazů netřeba, když jde o rozhodčí.

Tak například utkání Sigma - Zbrojovka z letošního února a výrok brněnského kapitána Pavla Dreksy o řešení penaltové situace: "Nevím, jestli byla penalta na Ondru Vaňka, ale pan videorozhodčí řekl panu hlavnímu sudímu, ať se jde podívat na obrazovku. A rozhodčí nám řekl, že nepůjde, protože kluci už čekají a chtějí hrát,". Oním "hlavním sudím" byl Zbyněk Proske. Jasně - mezi fotbalovými fanoušky není příliš oblíbený a má za sebou pár minel, i když s tou nejslavnější, už sedm let starou, z utkání Jihlava - Plzeň, to bylo trošku jinak, než se připomíná. Tady jej ovšem hráč nepravdivě obviní z fatálního porušení protokolu VAR a nic se neděje.

Mimochodem - Proske má letos na jaře celkem fazonu a prokazuje, že patří k naší rozhodcovské špičce. Občas se mu něco nepodaří, ale to ani Dreksovi a Brňanům už vůbec. Zápasů, kdy se o něm nemluví nebo je chválen je limitně víc než těch druhých. Ovšem to se nestalo samo, je za tím hodně práce. Mentální práce.

Zlínského útočníka Tomáše Poznara už disciplinárka řeší. Co jiného by se také s výrokem: "I Pardubičáci byli přesvědčeni, že se nic nestalo, že tam nic na faul nebylo a sudí to vytáhne z VARu, tak co si mám myslet? Nemůžu mu dát do držky, nemůžu mu vynadat, nemůžu nic. Komu si mám stěžovat? Že mu pak nějaká komise dá stopku na dva zápasy? To je málo." Co na tom, že Milan Matějček spornou situaci rozhodl správně? Zlín se trápí, prohraje s Pardubicemi rozdílem třídy. Proč to nehodit na sudího? Může gól z penalty v 15. minutě profesionály rozhodit tak, že si nechají nasázet další tři fíky? Hmmm...

A Poznar neváhá jít ještě dál. Diví se chování Milana Matějčka na pozici čtvrtého rozhodčích o pár dnů dříve: "Už tam se choval zvláštně ... Je mi z toho strašně smutno. Jak se ti lidé chovají... Nemají žádné svědomí." Tak tomu už nerozumím vůbec. Jak zvláštně? Co Zlínu provedl? Že s nimi nekomunikoval? Nebo se pokoušel korigovat často až buranské chování trenéra Páníka? Jestli mají něco konkrétního, proč to neřeknou rovnou? Tyhle výroky jsou nejen nepravdivé, ale i záměrně podpásové. Za mě mají jediný cíl. Odvést pozornost od vlastních nedobrých výkonů nebo si zachránit vlastní zadek na ligové trenérské židli.

Milan Matějček rozhodcovsky nepatří k absolutní špičce. Ale snaží se přesvědčit všechny zainteresované, že do nejvyšší soutěže patří. I on má za sebou neuvěřitelné množství práce, píle a také vytrvalosti.

Ano, rozhodčí dělají chyby. Tak to prostě bylo, je a bude. Stejně jako je dělají hráči. Ovšem prvoligoví plejeři mají profesionální podmínky, nemusejí pracovat, starají se o ně stále početnější týmy trenérů, kondičních koučů, fyzioterapeutů, dopřávají si posilovny i regenerace a je to tak dobře. Po rozhodčích se sice chce profesionální výkon sportovní i mentální, ovšem nic podobného k dispozici nemají. 

Pojďme ještě dál. Když už se nedá najít chyba v práci, najde se něco jiného. Mám na mysli kauzu asistenta Patra Blažeje z utkání Slavia - Plzeň. Ano, jeho projev je mírně řečeno neortodoxní, možná by se hodilo slovo rozevlátý. Ale to je setrvalý stav, byť s ním Petr pracuje. Natočit z devadesátiminutového mače párvteřinové rádobyvtipné video a spekulovat o alkoholu nebo dokonce drogách mi přijde prostě za hranou. Český sportovní bulvár se toho však rád chytí.

Blažej je dlouhodobě jedním z nejlepších asistentů u nás. Ono to není jen o ofsajdech případně faulech v jeho blízkosti. Jde o podporu rozhodčího, práci s lavičkami, komunikaci a spoustu dalšího. A v tom všem je výborný.

Před pár lety jsem byl na utkání Jablonec - Slavia se svou tehdejší přítelkyní, mimochodem fotbalově dosti gramotnou blondýnou. Brzy po začátku jablonecký trenér Petr Rada vyskočil z lavičky jak to dovede jen on. Mám ho rád, vážím si ho, ale je to také jeden z těch, kdo vedle svých hráčů chce koučovat i sudí. Asistent Blažej k němu přišel, vzal ho rukou kolem ramen, něco mu pošeptal a do konce utkání byl klid. Ano, není to běžný způsob a nemůže si to dovolit každý. Ta dáma také zbytek zápasu fascinovaně koukala jen na chlapíka s praporkem a nechápala. Stejně jako když se později setkali a vysokoškolské pedagožka s ním vedla intelektuální rozhovor o vlivu filozofie na politická zřízení v Evropě minulého století.

Viděl jsem jej letos v zimě v zápase Mladá Boleslav - Plzeň. Pískal Pavel Franěk. Někdy brzy po začátku došlo k drobné konfrontaci mezi asistentem a Tomášem Malínským. Rozhodčí ukázkově zastavil hru, boleslavskému záložníkovi domluvil a on se asistentovi omluvil. Byl by z toho ukázkový edukační klip. Kdyby jej ovšem Petr nakonec neplácl praporkem přátelsky přes zadnici. Je prostě svůj a ta rozevlátost, poskakování a specifické reakce k lavičkám i k hráčům mu pomáhají v koncentraci. Ano, vypadá to blbě a bude s tím muset něco udělat. Je totiž členem našeho mezinárodního rozhodcovakého TOP týmu. A v Lize mistrů by mu to takhle asi neslušelo. Nicméně má za sebou skoro dvě stovky prvoligových zápasů a k tomu šedesát mezinárodních. Najdete někde článek o jeho rozhodcovské chybě? Ať jsem se snažil jak jsem chtěl, objevil jsem jedno jediné sporné rozhodnutí o uznání branky. To jde, ne?

Zápas v Edenu podle mě zvládl rozhodcovský tým v čele s Ondřejem Berkou naprosto bravurně. Přesto se v souvislosti s nimi píše jen o údajném vlivu alkoholu či drog. Ano, dekádu starý prohřešek z poháru v Olomouci se s ním asi potáhne až do smrti. Ale tehdy se přiznal a přijal trest. A tak zkusme vyhodit alespoň nepodložené obvinění. To mimochodem vyvrací oba delegáti i vedoucí družstev.

Petr má s koncentrací problém. Ví o tom a pracuje na tom. Ví, že podobné kreace mu příliš neprospívají. Na druhou stranu - když nedávno kandidoval na předsedu OFS a protistrana hledala, co by proti němu použila, nenašlo se vlastně nic. Jen konstatování, že je berbrovec a libovec. Pozici už potřetí obhájil. Myslím, že proto, jak jeho práci ve prospěch fotbalu vnímají kladenské kluby. Jak ji vnímají středočeské o schod výš, to uvidíme po volbách.

Ano, je to můj kamarád. Ano, napsal mi recenzi na mé profesní webové stránky. A právě proto vím, jak přemýšlí lidsky i fotbalově. Jaké důvěře i autoritě se těší mezi kolegy. Kolik úsilí jej stálo vypracovat se na jednoho z nejlepších českých asistentů. Jak jej respektují lidé kolem fotbalu. Když vás někdo zasáhne blátem, to brzy odpadne. Ale skvrna zůstane. S pomluvou je to stejné.

A tak si říkám, rozhodčí, nenechte se otrávit. Pracujte na sobě, nečtěte noviny ani servery. Fotbal vás potřebuje. Návrhy rádobyreformátorů, že by bylo nejlepší vyhodit všechny staré a nabrat nové, jsou liché. Jednak už ti mladí ani moc nejsou a za druhé, ano, chvíli trvá, než takového nováčka můžete poslat třeba na utkání Liberec - Sparta.

za fotografie děkuji Pavlu Jiříkovi st.